Městské divadlo

jako rozchozené schody,
kde se pod metronomy snoubí dálka
těžkost dechu
ááá
jste všichni zamilovaní
a mosty nezabrání ani nepomohou
těžkosti dechu

chvíle jako metronomy
mi povídaly
jak snadno se...
...nevrací


"žárem léta
-nebude to tak horké-
kéž jiné!
kéž už netikou!

rozchozené schody
podrážky:
skoro mi tě chtějí vzít

tvoje vlastní oči
otočené mimo tuhle chvíli


přiznávám ve větrem šumícím remízku
tráva ohnutá
tělo bolavé

a křižovatky, Morano
na čtyřech řekách
kam tě odhodili,
když vnitřní metronom zimu odsoudil


na rozchozené schody
se podzim
na náměstí

téměř nechce dostat
přes těžkosti dechu"

kostely odbíjí tu zář v oblačných dómech
městského divadla
ve kterém hrají

zrovna tu
krásnou