Panoptikum

Teď,
mi nevyčteš ani zbla
ticho do čela
ušima projdeš, jehelníku noci
jabka máš - leda vypálený
jak plíce tvý starý

nesmíš,
nevyčteš

Snadno se smějeme datlujícím policajtům

velkejm pánům
scén


bože, dej...

vysoko!
nepotkáš žádný práva
na zakázaný chtění

zrdcadlení duší
vypuštěnejch
jak nějaký přehrady

ve vnitrozemí.