|
Levandule
|
Dřevo praská do ticha
hoří, hoří
nezoufá
tetelí se v mojí tmě
k probouzení do života
hořím, chladnu
že to vím
kdo mohl být z toho světa
trochu můj a trochu náš
už se ve mě
nevyznáš
hoří, hoří
nezoufá
tetelí se v mojí tmě
k probouzení do života
hořím, chladnu
že to vím
kdo mohl být z toho světa
trochu můj a trochu náš
už se ve mě
nevyznáš
nevím jestli jsem to pochopila podle záměru, ale líbí se mi, evokuje ve mně takový tichý večer uvědomnění si pravdy
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čas se neptá : trvalý odkaz
Následující deník autora : Defenziva
Předchozí deník autora : Už se mi, lásko, jenom zdáš
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matzas [15], SnakeEyes [13], Vladimír P [12], Vanlis [8]» řekli o sobě
Severka řekla o Erien, potulný bard :Bard, se kterým si na toulkách životem ráda povídám...dělíme se o slova...ale i o světlo...děkuji za důvěru...i přátelství...;)

