moje románová srdcovka (Evžen Oněgin)
 22.11.2013
 2
 1872(6)
Dřív recept na román byl prostý:

tvůrce vzal nadnesený styl
a hrdinu jak výkvět ctností
v jásavých barvách vylíčil.
Předobraz bezúhonných mravů
měl zlaté srdce, moudrou hlavu,
postavu hodnou hrdiny;
vždy nadšený, vždy nevinný,
jen z ryzích citů čerpal sílu
a pro svůj spravedlivý hněv
dokázal s chutí cedit krev;
na konci posledního dílu
zlo stihl zasloužený trest
a dobru byla vzdána čest.


Dnes rozum zastřela nám mlha,
nic o morálku nedbáme,
neřestmi vesele se mrhá
a mají pře i v románě.
Anglická múza dívky šálí
novodobými ideály:
ve spánku na ně dotírá
stín Korzára či Upíra,
noc co noc do snů se jim vrací
ze záhadného jsoucna sfér
Jean Sbogar, Melmoth, Ahasver.
 21.12.2013 20:37
Já mám pravě radši ty postmoderní autory, kde není dělení hodný/zlý. Je totiž hodně důležité si uvědomit, že v životě takovýhle jednoduchý dualismus nefunguje.

Mimochodem: Ty verše jsou vlastní výtvor nebo je to z Oněgina?
 26.11.2013 14:23
A je tomu tak dodnes...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.