|
přes deset let stará píseň
 09.08.2013 0 1142(7) |
Internet je téměř všemocný. Najdete tu téměř všechno, co jste kdy viděli, slyšeli nebo četli. Najdete to rychle a můžete se podělit s celým světem. To je velká výhoda internetu a spoustě lidem se to určitě nezamlouvá…
Každopádně existují věci, které nejsou ani na internetu. Jednou z nich (téměr*) byla píseň Něco mně je od skupiny Ta Jana z Velký Ohrady. A protože bych se o tento poklad rád podělil, dovolil jsem si sestříhat tento videoklip. Snad se nikdo neurazí.
Jako ilustrace jsem si zvolil fotografie, které jsem poříl během třídní cesty po Litvě a Estonsku. Sochy na fotografiích se nacházejí v Kaunasu v parku před muzeem M.K.Čiurlionise.
* - ehm. ehm. ulož.to
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco mně je : trvalý odkaz
Následující deník autora : První a poslední
Předchozí deník autora : TODO aneb plány a nápady
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čertíček24 [18], Regnator [18], vanHorn [15], karanek [13]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
