|
Tohle bych rád věnoval Gulimu. Tentokrát necháme stranou mystiku. Všimnul jsem si, že rád vzpomínáš. Tahle písnička je o vzpomínkách. Třeba tam najdeš nějaký střípek svých vzpomínek.
 27.09.2012 2 1371(8) |
Je to z éry bigbitovejch tancovaček v 80-tých letech (což jsi zažil). Hudbu a text napsal Jan Nový "Cimbura", můj nejoblíbenější autor na bigbeatovém poli.
27.09.2012 - 17:00Díky,já jsem Ti už napsal do vzkazů co a jak,ale dík za závan z mladých let v reálném socialismu..:-)
27.09.2012 - 09:55Musím na ní zareagovat i já, vůbec to neznám, popravdě mě text uvedl do nádherně melancholickonostalgické nálady. Jak je to dávno...pak jsme si hráli na lásku...dětské obrázky na stěně...tancovačky...ne, už se to nevrátí, dávno jsem ty lidičky z té doby neviděla, teď jdu spát, nechám si o tom zdát, dík
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POHODA rock -Ahoj a napiš : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pro žblaBuňku
Předchozí deník autora : Člověk je jak den
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
