 02.04.2012 1 994(3) |
Připravte vlaky!
Jedeme na kopce hladu
A svačiny! A piva!
Jedete taky?
K pevnostem, hradům
naší vůle.
Vteřina tklivá
i její hrabivost lži,
kolem pravdy vzdulé.
Máš na to kule?
Kámo, dyť jsme s tebou,
zkus si to snášet!
Spolu prosíme na kolenou
Aby nás líbala vůle
Aspoň ta naše
Jedeme na kopce hladu
A svačiny! A piva!
Jedete taky?
K pevnostem, hradům
naší vůle.
Vteřina tklivá
i její hrabivost lži,
kolem pravdy vzdulé.
Máš na to kule?
Kámo, dyť jsme s tebou,
zkus si to snášet!
Spolu prosíme na kolenou
Aby nás líbala vůle
Aspoň ta naše
Hlad po životě : trvalý odkaz
Následující deník autora : Co mě v poslední době nejvíc nas...štvalo I
Předchozí deník autora : Ukiah II
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matzas [15], SnakeEyes [13], Vladimír P [12], Vanlis [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
