Poprvé i naposled

Poprvé .... jsi to byl Ty, pro koho jsem se stala jinou.
Naposled ... to budeš Ty, pro koho už zůstanu stejná.

Ty víš, co k Tobě cítím ...
Já vím, jak to máš srovnané Ty.

Vítr do dlaní nechytím ....
Cedník vždy zůstane - prázdný.

(Nemůžeš v něm zalepit díry, to by pak přestal plnit svůj účel, že ?)

Vždycky budeš ten,
pro koho bych otočila svět kolem osy,
holýma rukama,
bez váhání,
jen pro Tvůj úsměv,
ráda ....

Sbohem, příteli ...

Tvoje Johanka