|
Nevím, jestli je to zrovna o životě, ale vzpomínání k životu patří, ne?
|
|
je to už trochu starší dílko...
|
|
Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...
|
|
je důležité neztrácet naději...
|
|
Co dodat...?
|
|
tuhle povídku jsem napsala někdy ve 14 letech... :-)
|
|
Příběh dvou přátel, kteří zjistili co k sobě cítí příliš pozdě...
"...Bylo pro něho strašné těžké jí neodpovídat, ale nechtěl, aby se kvůli němu trápila. Myslel, že takhle na něho zapomene snáz. Ale teď byl rád, že tu byla. Cítil se strašně a potřeboval někoho, kdo by ho podporoval..."
|
|
Komu? Uvidíte...
|
|
takovej můj pokus, tak prosím o vaše názory
|
|
krátká úvaha o novém objevu vědců - stroji na čtení myšlenek
|
|
druhá (a poslední :-) ) část...
|
|
částečně smutné, částečně ne, rozděleno na dvě části, aby to nebylo moc dlouhé, takže pokračování zítra, pokud budete chtít...
|
|
...a nebo už nikdy?
|
|
pohled na stejnou věc nemusí být vždycky stejný...
|
|
konečně další pokračování...
|
|
dopis formou povídky nebo povídka formou dopisu...? každopádně tenhle dopis svého adresáta nikdy nenajde...
|
|
O tom, že krása je relativní pojem
|
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
opicka [18], Alexandra Yuki [17], ivetka1993 [15], snake_01 [4]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.

