Z krásných pocitů píší se se básně nejkrásněji..

Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.

Takové krátké vyznání, které jsem napsal, zatímco bytost bezmála dokonalá mluvila se svým přítelem.. Oh ano.. závisti se někdy člověk nevyhne..

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..

Ve vlacích se píše skoro samo..

Vykřičet a zbavit se alespoň trochy úzkosti..

Na Praze se mi líbí ta její lyričnost, tajemno a pocit, jako by kolem vás běžely dějiny.. A líbí se mi tamní Kavárničky, čajovny, hospůdky.. A děvčata, ostatně jako všude jinde v naší vlasti.. :-)

Někdy i hodina češtiny může být inspirující..

Hned druhá básnička, taková krásně bohémská a navíc pro mou platonickou lásku.. :-)

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

Básnička napsaná v náhlé depresi..

Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..

Takové správně bohémské dílko. Kritika společnosti, protest a tak.. Akorát chudáci Pařížští básníci Bohémy by některá slova nechápali.. co už..

Napsáno v trolejbuse při útěku z domova. Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit. Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..

Vzpomínka na léto a seznamování. Slébil jsem slečně že pro ni napíšu báseň, a to jsem splnil.

Zažil jsem.. Emocionální nevyrovnanost.. tohle je terapie..

Taková krátká hravá básnička..

Takový záchvat upřímnosti.. :-)

Je pro vás také tak nebezpečné poslouchat hudbu?