58.69
hodnoceno 8
kategorie básně/život
čteno 918(30)
posláno 0
Prodám:
Úsměv Mony Lízy
Trenky od Van Damma
Odvar z druhé mízy
Umění být dáma.

Vše jen s malou přirážkou!

Fakt, že nic z toho nevlastním,
přeci v naší krásné zemi
nemůže být překážkou
přidáno 04.12.2019 - 14:23
Orionka: Mlčeti Zlato: LUKiO: gajda: Dott: človiček: Amelie M.: Moc děkuji za komentáře! Já bych si nejvíc vynadala za název. Vůbec nestíhám a jsem pyšná, že jsem se vůbec zvládla zúčastnit. Moc si vážím všech hodnocení a komentářů. To klišé: "v naší krásné zemi" je tam proto, že je to klišé... Chtěla jsem napsat původně "v naší ukradené zemi..." či "na naší ukradené zemi...", neboť oboje je vtipnější. Přišlo mi to ale zas nějak moc průhledné či v druhém případě moc komplikované...
přidáno 03.12.2019 - 12:40
Jo. Má to šmrnc, protože je to krátké a i celkem vtipné. Ale ne dost.
přidáno 02.12.2019 - 11:03
Rozhodně jsem se pobavil a to není málo.
přidáno 28.11.2019 - 12:05
Lehce kostrbaté, ale milé a vtipné. Dávám bramboru :).
přidáno 28.11.2019 - 09:28
:)) pobavilo
přidáno 28.11.2019 - 07:05
Ani nevím, jak bych toto okomentoval. Taková říkanka. S relativně pravdivým koncem. Ale celé dohromady to moc nefunguje, aspoň u mě.
Plus nelíbí se mi to spojení v naší krásné zemi...takové dost klišé.
přidáno 27.11.2019 - 18:54
Určitě jsi aspoň dáma,možná i s úsměvem.
přidáno 27.11.2019 - 09:31
V první části jsem netušila, co si o básničce myslet. Byla jsem přesvědčená se rozhodnout až na konci, ale vyvolávalo to ve mně neodolatelnou touhu to strčit buď do "béčkových říkaček na úrovni retardovaných dětí z druhé třídy" (a to ve mně vyvolal rým s druhou mízou), nebo do neotřelých a hravých miniatur. Fakt. Až tak.
Ale překvapilo mě, že mě překvapila :D
To dílo je bryskní, syrové, odvážné a zajímavé. Díky :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prodám : [58.6923076923] | trvalý odkaz | tisk | pdf
» narozeniny
Chronoss [15], Kate [13], Inqiuisitor [11], Muninator [8], Lizzy [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming