Zdravím Tě bláznivý snílku,
nemohla jsem Tě nechat dlouho čekat, a tak mě tu máš. A musím pro tuhle chvíli použít jen část rčení. Jsem tu, bohudík !!:) Protože bez Tvých básní bych byla ochuzená...opravdu....krása, anebo jen to "cosi", co naše srdce chápou. Tohle je naprosto skvělá báseň...taková ta, co potěší a rozesmutní zároveň. Člověk se musí zamyslet a víš co? Až teď vím, proč se Ti líbila moje povídka- Tam u nás v divadle beze jména... "A my nikdy nechtěli hrát divadlo
A mít diváky"
Vlastně nejde jen o povídku, ale o společné pocity a naše životy?:-)
Já, jsem moc ráda, že jsme se takhle "našly" ...jako Ty si na mě vzpomeneš až uvidíš b-b, tak já si na tebe vzpomenu až si někdy vybavím pocit, který jsi ve mě tímhle dílem zanechala!:-)

Btw. Dál fandím pozemské lásce Nebešťanů..

styl Lenka Lanzová... ale to je určitě kvůli tomu věku... hezky jsi se rozepsala ;)

jo, já vím, že to je vidět, já se tomu směju, ale zajímalo mě, co si o tom myslí ostatní, děkuju za kritiku :-)

velmi povedená ;)

už jsem je četla právě v tom deníku ;)... krásné...

Proč dále neposlouchat Palečkovo vyprávění o Magdaléně a o dění v gotických věžích?

E

P.S: děkuji....bohužel se ale nedotknu....zatím mi to stále není souzeno

Myslím si, že na této povídce je vidět, žes ji psala ve 14 letech. Dnes už nepochybně píšeš líp a čtivěji, ale tak úplně nejhorší to zase není. Musela jsem si to přečíst dvakrát, abych si to nějak ujasnila ...

ano, překlep, děkuju... úplně jsem ho přehlédla - občas píšu úplně jiné věci než chci=)

kraaasaaaaa;) SKUTECNE poeticka !!!
konecne !!!

...milé...

Krásné..možná jen...andělé si polámali křídla je svým způsobem dost klišé...ale tady v tom spojení to ani nebije do očí :)

Líbí...asi drobný překlep-poravázela-provázela?...tohle se mi líbí nejvíc...Až se z návratu vrátím...

pravdu dis... lepe to opravdu neslo...

Jaký pán, takový krám...

V co věří srdce moje,
to občas nevím sám,
potají spřádá svoje
sny, které sotva znám.
Když uvěřím větříčku,
jenž šeptá sliby své,
jak do památníčku
pak skládám verše své.
Kouzlím ze slůvek něžných,
co jako pápěří,
jak párek sovic sněžných,
do srdce vklouzly by....;o)))

Milá Ivkajo, toto je skutečný příběh, jen trochu literárně přizpůsobený, aby to bylo čtivé. Díky za komentář.

Škoda, že si víc nešlo vyhrát s grafickou stránkou, ale to není tvoje chyba...spíš apeluju na Lukia a případné vychytávky s formátováním. jinak, nápad super...a ten konec je asi přesně to, co mi u té předešlé verze scházelo. takže DOBRÝ! :-)

Taková schizofrenie se mi líbííí;)

Taky znám jednoho muže v černém kabátě...;)
Básnička není špatná...ale v porovnání s ostatními díly co se tu objevují se zdá být hodně slabá...

Není to lehké...když někdo odejde...
k básni...už jsem četla opravdu hodně podobných...souhlasím s Amálkou...