Hezké, skoro to vypadá, jako by vztek byla nějaká viróza, kterou se člověk nakazí asi jako se nakazí štěstím.

alexis: ...něco na tom bude,ale ta duše...bylo by myslím strašné být na konec Věčnosti uvězněn v mrtvém těle pod zemí! :-/ fyzická a duševní část člověka...jsme jen schránka! Co pak ale...smůla že mrtví nás nemůžou připravit...

DDD: Napíšeš mi jaké příběhy? Třeba zrovna o nich je ta básnička.

Opět šílená, ale ne že příšerná. Šílená tím zoufalstvím. Snažím se do toho vcítit. Úplně to asi nedokážu, nic takového jsem neprožila. Určitě to ale chápu.

Myslela jsem rozeběhla, už si to ale změnila. Rozutéct je jako do všech stran, ale ne za někým. Pro mě je tohle ale nepodstatné. Nehledám chyby.

wau...tak ta je hodně dobrá, ta se ti moc povedla, myslím, že to právě naopak dobře vystihuje, jak to po smrti vypadá

líbí se mi ta část "serenády srdcí nevyřčeny", báseň je i celkově pěkná

Yana:díky, a co by si místo toho navrhovala? :)

V posledním versi se ztrácím - jinak to neni zlé ;)

tak tak, už aby bola ďalšia časť ;)

Nu tohle je o pidižvík lepší - ale....

Kde nic tu nic :(

Asi tak .... suché nic

Ma to něco do sebe

Inu už jsem to řekl - sice jinde - ale strach se na mě musi preneeeest :(

Saw ala horsi verze - dejme tomu komu nikomu

U mě skvělá konkurence ;)

Joooo koho mi to začíná připomínat ... Ach moje devilovky 3:)

Já nevim - mě se to nepozdava - vic strachu! Nedokážu se do toho vcucnout

Klišé - pardon - spise podklasicka devilovka :- nic ve zlem