

Yana: ad 1- děkuji za maličkost.. stále je se možné zdokonalovat.. :-)
ad 2- rovněž za koment
ad 3- práce na kapitole, řekl bych přání / myšlenka nás všech, někdy jen čekáme trochu dýl na další impulsy / přípoj.. ;-)
ad 2- rovněž za koment
ad 3- práce na kapitole, řekl bych přání / myšlenka nás všech, někdy jen čekáme trochu dýl na další impulsy / přípoj.. ;-)


Hele to je moc milý a sladký vyznání. Jo moc se mi líbí co máš napsáno na profilu. Prosím přečti si moje housle.


Jen v nás je psáno co bude dál,
osudu pomůžem, roztančíš sál.
Ať vše končí tak,jak sis vždy přál.
Hledáš námět na další kapitolu, krásné ((-:
Úplná maličkost nebyl by lepší sen na konci první sloky?
osudu pomůžem, roztančíš sál.
Ať vše končí tak,jak sis vždy přál.
Hledáš námět na další kapitolu, krásné ((-:
Úplná maličkost nebyl by lepší sen na konci první sloky?


Krása moc se mi líbí...:D..jen tak dál..to že máš delší řádky vůbec nevadí...


To Tvoje dílko úderné
ozvěnou v srdci mém teď zní,
Tvé odhodlání dojemné
kéž ve skutky se promění...;o)
ozvěnou v srdci mém teď zní,
Tvé odhodlání dojemné
kéž ve skutky se promění...;o)


Já myslel, že Sigmund Freud a jeho názory vyjadřující jistou posedlost sexualitou se už přežili! Vždyť i jeho žák Karl Jung s ním nesouhlasil...
Uznávám, že sny mohou být odrazem práce našeho podvědomí, onoho moudrého Já, s nímž ovšem dnes jen málokdo umí rozmlouvat cíleně, snad jen někteří z nás, schopní meditace a věcí podobných...Věřím, že tréninkem lze tyto dávné schopnosti vlastní všem obnovit a zesílit...
Jiná teorie ovšem tvrdí, že sny potřebujeme, abychom si jaksi přehráli, byť v zakódované podobě, vše, co se za bdělého stavu událo, uložili to podstatné na dostupná místa a to zbylé ukryli hluboko do archívu podvědomí. No a pak si svou operační paměť jaksi vymažeme...;o)))
Je zajímavé setkat se u mladé dívky s tak přemýšlivým přístupem k životu...Jsi zřejmě dost duchovní bytost...;o)))))
Uznávám, že sny mohou být odrazem práce našeho podvědomí, onoho moudrého Já, s nímž ovšem dnes jen málokdo umí rozmlouvat cíleně, snad jen někteří z nás, schopní meditace a věcí podobných...Věřím, že tréninkem lze tyto dávné schopnosti vlastní všem obnovit a zesílit...
Jiná teorie ovšem tvrdí, že sny potřebujeme, abychom si jaksi přehráli, byť v zakódované podobě, vše, co se za bdělého stavu událo, uložili to podstatné na dostupná místa a to zbylé ukryli hluboko do archívu podvědomí. No a pak si svou operační paměť jaksi vymažeme...;o)))
Je zajímavé setkat se u mladé dívky s tak přemýšlivým přístupem k životu...Jsi zřejmě dost duchovní bytost...;o)))))


no jasně, já chápu, proč tam je jako z hlediska tvého a toho díla, ale když se ponořím do děje a fantazií se dostanu do onoho světa, první věc co udělám je, že se zeptám: "Chlapi, a na co tu sakra vůbec máme tu bránu?" Myslím, že bys snadno mohla něco vymyslet, logické mezery kazí i to nej dílo. (např. nesmyslnost Famfrpálu v HP)


Jo..jo. špatně vychovaná je ta tvoje..to ta moje, nemá ráda tulipány - musíš tu svou občas nakrmit, něčím , co psy rádi , víš ? No , měla jsem strach , co mi ze zahrady to naše tele udělá , ale děti ji likvidují daleko více a dokonaleji...takže....až budeš jednou mít vnoučata, nebo poradím , ještě jedno svoje...tak to už asi nebudeš řešit vůbec :)))


Líbí se mi dvojverší:
K prostupu časem nestačí kávová sedlina,
je třeba nahoty, je třeba zdechlina.
Jinak je hezký, jak to každý vnímá jinak. Já v tom rébus nevidím. Naopak je na mě ten obraz moc zřetelný, přijde mi, že se příliš ostře snaží působit na city, myšlenky a představy čtenáře, moc si jde za svým cílem. Trochu bych to pro sebe rozmlžila. Třeba tu první větu bych nestavila na klišé protikladu černé a bílé. Ale toť jen mé osobní vnímání.
K prostupu časem nestačí kávová sedlina,
je třeba nahoty, je třeba zdechlina.
Jinak je hezký, jak to každý vnímá jinak. Já v tom rébus nevidím. Naopak je na mě ten obraz moc zřetelný, přijde mi, že se příliš ostře snaží působit na city, myšlenky a představy čtenáře, moc si jde za svým cílem. Trochu bych to pro sebe rozmlžila. Třeba tu první větu bych nestavila na klišé protikladu černé a bílé. Ale toť jen mé osobní vnímání.


Nádherná! Miluju obrazy, které malují tvá slova, a mrazivé poselství posledních veršů. Jsi inspirativní, mám chuť také po letech nějaký text tvořit...


To první dvojverší mě okouzlilo, krásný obraz! Slovo elektrošok je pro mě po tak jemně klouzavých slovech opravdu šokem. A to je dobře. Čekala jsem, že další sloka bude pokračovat stejně řezavě, ale ona ne. Opět zaplula do krás melancholie. Zajímavé, jak si hraješ se čtenářovými pocity:-) A posledním veršem všemu dáš další rozměr. Opravdu krásná báseň, Lössenie.