Palec nahoru za originalitu :)

Klobouk dolů, celé to prorůstání, uzavírání kruhů. Všem povědomé téma. Líbí se mi především uzamknutí té první části --
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Tohle je dokonale vyjádřeno. Vlastně už by dílo po tomto nemuselo vůbec pokračovat. Super :)

Moc hezké, hřejivé....:-)

Zpočátku mě podobnost ,,vodníka,, malinko znejistila a vytvořila předsudky, ale.. když se člověk začte, je to opravdu originální. Co na tom, že to místy melodicky plave, u konce, když se můza topila, opravdu to šlo poznat. I na básni! :D U mě dobrý :)

Rád jsem zas zavítal a toto i předchzí četl

Vladan: dobré poznatky, díky

Moc pěkná a sakra kvalitní poezie ! :-)

Jednoduchá, ale krásná. Úplně z ní cítím to, co jsem měla a mám ráda i já - a moc ráda na o vzpomínám :-)

Joo, to jsme dva :) líbí !

KlarKoss:
Promiň, to jsem netušil!Tak to jsem teda šlápl úplně vedle...;o(
A přitom jsem chtěl jen potěšit a říci, že ulpívat v minulosti je pro kočku...A zase jsem si jednou hloupě hrál na chápajícího moudrého starce...;o)

Působivé obrazy... trochu halucinace? Ale je to síla.

Jiří Turner: Děkuji za pochvalu, Jiří. Co píšete, je ohromně zajímavé, protože já to opravdu vnímám právě opačně. Vyšší stupeň hořet je podle mě planout. Oheň plane, ale ohýnek si může jen tak mihotavě plápolat... Tak nevím, třeba nás někdo rozsoudí :)

Orionka: steala: Díky moc :-)

Napsala jste, Orionko, moc hezkou báseň s krásnou "holčičí" poetikou. Jen bych si dovolil malou poznámku ohledně významu slova plápolat, já bych se přiklonil (v souladu se sémiotikou)vyššímu stupni slova hořet, Vy to asi vnímáte opačně...

...zavřu oči a jsem ve "svém doma" a ve svém dětství...,
jen bych snad nechal volný verš úplně volným nebo ho naopak rytmicky uspořádal, ale to je jen takové teoretické šťourání, možná by forma poškodila tu emoci...

Nevím, jestli je nejšťastnější kombinace příběhu a strohého technického popisu. Ale budiž, to je tvoje věc. Co bys ale v tom případě neměl mít (ten podrobný popis ocení jen člověk, který o problematice něco ví), jsou technické chyby a nepřesnosti.
Hned na začátku mluvíš o směsi střelného prachu - proč směsi? Černý střelný prach je záležitost středověku. Bezdýmý střelný prach (střelná bavlna) je novodobá záležitost. Samozřejmě existují moderní verze s obchodními názvy. Směs čeho máš na mysli?
"Nábojnice vypálí kulku" - nábojnice nebo střelný prach v nábojnici?
"Náboj byl stvořen k tomu, aby byl vystřelen a našel cíl." - Náboj není vystřelen! Jeho součástí je taky nábojnice. Dál mluvíš o kulce - to je výraz, který je odvozen od "koule" - současný tvar střel není kulový (obvykle). Přesnější by bylo mluvit o projektilu.
Dál: "Tlak nízký. Střela se bude tlačit k zemi a bude mít tendenci zpomalovat." Vliv tlaku je na tak "malou" vzdálenost zanedbatelný, ale když už ho chceš uvádět, tak je to obráceně - při nízkém tlaku je méně molekul vzduchu => projektil bude mít menší tření a bude tedy nadnášet.
Už jsi někdy viděl, aby poražený strom sekali na polínka sekerou? To snad nedělají ani v Rusku! (a sloveso "nasekávají"???)
Jako povídka mě to nenadchlo, ale je to jen část většího celku, takže příběh z této "ukázky"hodnotit nelze.

Strakatý pes: Děkuji, snažila jsem se :)

Tohle je asi jedno z nejlepších, co tu máš. Skvělé.

hmm :)

Homér: Každopádně díky :)