protiatomovej kryt mám v jedné své básni ... ale která to byla? ach ta paměť

růžovou fixou :-)

kdosi říkal, že už nepomůže ani protiatomovej kryt...:-D

Doufám, že nám to záření vydrží....;) je to nádhernej pocit...ááááá....nemůžu tomu uvěřit...

hhhhhhhhhmmmmmmmmm ;)... já jsem tak ráda...že nám nádherně záříš... oba záříte... a hodně... hodně moc... ;)... a je to fajn...

hmm

chjo...to vzpomínání....občas bolí, jindy zahřívá...

Já bych ty puzzlíky lepila na sebe...bych potom měla obrovský komín....;)...jj souhlasím s jančou...takové upálení....slavnostní...a magické...hm...

:-(

hmmm....rok se s rokem sešel...a tak nějak...nebudem přemýšlet, co se všechno stalo i nestalo...protože jinak by musely slunečnice jenom plakat...

Nic?aaaahaaa:)

Přesně tak :-)

Takové chvály...mě přesvědčíte abych maloval dál:-)

umíš hezky malovat ;)

:( ...

Ah... Jsem trochu vykolejená... Neznala jsem ho skoro vůbec, ale i tak...

já myslím, že ani tak to snadné nebylo... ale kdo ví...

krásná fotka... =)
klavír je nej nástroj... chtěla bych mít obrovskej barák s takovou tou prostornou halou, kde by byla dokonalá akustika a přímo uprostřed by stál klavír... každej den bych hrála =) a zpívala samozřejmě =)
Toho se ale nikdy nedočkám a musím si vystačit s keyboardem :( (i když má taky jistý výhody, možnost transpozice je k nezaplacení =) )

Slunce vyjde ještě tolikrát...že to přestanem i počítat...;)...ale ty lásky...ty se nás už nepustí...

Slunce vychazi i bez nej:)...jo...opravud jo:)

Třistašedesátpětkrát vyšlo slunce
A pokaždé jinak
A nic už nebylo jako dřív, že..?