Dívka v modrém: Amelie M.: já né, to Pavel Zajíček

impozantní ... zaujetím skoro nedýchám..

úžasnej zápisek..

krásná...

Líbí se mi to uvědomění si, že v zrcadle člověk nevidí sebe, ale jen "dobře pěstěnou skořápku". Souhlasím. Může být těžké uvědomit si, kým je člověk vlastně pro sebe a kým je pro ostatní.

Myslím, že nepochopitelný humor má tu nevýhodu, že lidé inklinují k ignorování toho, co nepochopili, takže ten humor pak neplní svůj účel. I já bohužel musím z toho, co napíšeš, dost ignorovat. Možná to není důležité; pokud ano, je třeba hledat způsob, jak to zformulovat srozumitelněji.

Umouněnka: Díky

Je to supr, jen ten rytmus občas trochu ušel, je to u takové básně škoda. Ale jinak velmi milé.

mannaz: To jsem moc ráda, že to není jenom pro mě... Všichni jsem si navzájem posly zpráv a znamení. Včera jsem viděla v autobuse ženu, která měla na tričku výrazný nápis LOVE IS WHY WE ARE HERE... Ach, bylo to pro mě v tu chvíli jako hlas anděla, tolik jsem to v tu chvíli potřebovala "slyšet"... Měj se hezky :-)

Díky

Severak: Čtu zrovna Les, ale Piknik u cesty se mi jazykově líbí o dost víc. Jinak báseň je inspirována hodinou avantgardy a asociací, která mě napadla při literárním útvaru pásmo.

Díky :)

PrimaDen: Díky!:-)

povedla se:)

:))) super:))

Zaujal mě název (Komáří mýtina je v Pikniku u cesty).

Ty slovní hříčky se opravdu povedly. Paráda.

supr

Zvláštní, jak věci k člověku přicházejí. Celý den je mi tak nějak... přesně na taková slova /a hlavně co je za nimi/ a potkám to tu. Věřím, že potkáváme, to na co jsem naladěni, co si sami přivoláme/stvoříme. Jen, někdy to trvá a přichází nečekanými cestičkami.

vanovaso: Děkuju Ti... ať je zas líp.

korálek: Díky! Taky mi dala zabrat, než jsem tam dostal všechnal ta slova...:-)

podařená - líbí se mi :-)

Tak, mně trvalo docela dlouho, než jsem se alespoň k té behavioristické definici dopracoval/a, takže jsem za ni rád/a. Na druhou stranu, láska má pro mě své omezené místo a rozhodně nechci, aby se z ní stal plevel zastiňující to ostatní.