Krásná nóna :-) moc se povedla :-) i téma se mi líbí ,
většina mužů moc ráda nevolá (tedy co já znám)

vanovaso: shane: děkuji za krásné komentáře k této velmi strohé básničce ))

Od štěstí klíč jsem kdesi ztratil,
z lásky je břečka rozteklá,
nemám sil k tomu, bych to zvrátil,
propad jsem z ráje do pekla.
Mám prázdné srdce, ruce v klíně
(žel jen v tom svém, ne v milenčině!),
touha se ve vzpomínkách ztrácí,
s vášní jsou jak dva mrtví ptáci,
jsem náhle jaksi zádumčivý
a oči jen do prázdna civí...:-(

Také doufám, že z toho nebudou už žádné zamilované básně...

Jinak, souhlasím, že poznávat druhé lidi je velice zvláštní stav a je dobré se s druhým člověkem vidět osobně, ale paradoxně spoustu věcí o tom druhém člověk zjistí zase spíš dopisováním, protože při osobním kontaktu víc funguje stud a různé komunikační bariéry; lidé zapomínají, co chtěli říci, a říkají místo toho něco úplně jiného apod. Já si myslím, že někdy lze docela hodně poznat člověka z jeho literární tvorby, zvlášť z prózy a dopisů. Tímto způsobem "znám" např. J. R. R. Tolkiena a Virginii Woolf. Jinak, ještě se mi hodně osvědčilo telefonování, ale to může být moje specifikum, protože vzhled člověka je pro mě dost nepodstatný.

Seznamování se je pro mě velice zajímavé téma, i když se bohužel poněkud častěji seznamuji s filmovými a literárními postavami než s živými lidmi.

:)) Výstižné. Už abych taky někam mohla vyrazit. :) Asi bych prodělala znovuzrození. :)

Dívka v modrém: Amelie M.: já né, to Pavel Zajíček

impozantní ... zaujetím skoro nedýchám..

úžasnej zápisek..

krásná...

Líbí se mi to uvědomění si, že v zrcadle člověk nevidí sebe, ale jen "dobře pěstěnou skořápku". Souhlasím. Může být těžké uvědomit si, kým je člověk vlastně pro sebe a kým je pro ostatní.

Myslím, že nepochopitelný humor má tu nevýhodu, že lidé inklinují k ignorování toho, co nepochopili, takže ten humor pak neplní svůj účel. I já bohužel musím z toho, co napíšeš, dost ignorovat. Možná to není důležité; pokud ano, je třeba hledat způsob, jak to zformulovat srozumitelněji.

Umouněnka: Díky

Je to supr, jen ten rytmus občas trochu ušel, je to u takové básně škoda. Ale jinak velmi milé.

mannaz: To jsem moc ráda, že to není jenom pro mě... Všichni jsem si navzájem posly zpráv a znamení. Včera jsem viděla v autobuse ženu, která měla na tričku výrazný nápis LOVE IS WHY WE ARE HERE... Ach, bylo to pro mě v tu chvíli jako hlas anděla, tolik jsem to v tu chvíli potřebovala "slyšet"... Měj se hezky :-)

Díky

Severak: Čtu zrovna Les, ale Piknik u cesty se mi jazykově líbí o dost víc. Jinak báseň je inspirována hodinou avantgardy a asociací, která mě napadla při literárním útvaru pásmo.

Díky :)

PrimaDen: Díky!:-)

povedla se:)

:))) super:))

Zaujal mě název (Komáří mýtina je v Pikniku u cesty).

Ty slovní hříčky se opravdu povedly. Paráda.

supr