Singularis: On je to spíš pokus o navození atmosféry, možná takový prolog pro delší fantasy povídku, žádné hlubší sdělení tam protentokrát asi není. (Četla jsem Tithe od Holly Black a trochu mě to inspirovalo.)
Možná to přeložím do češtiny.

Děkuji, že jsi zveřejnila pokus o prózu. Ta angličtina mi dělá docela problémy. Pochopil/a jsem z toho jen to, že nějaký chlapec nosil nějaké dívce nějaký koktejl a pak přišel jakýsi Face Thief, který se za toho chlapce přestrojil (možná magií) a donesl jí koktejl místo něj. Hm... asi jsem úplně nepochopil/a zamýšlené sdělení. Napadá mě jen: "Dejte si pozor na to, kdo vám nosí koktejl."

Není mi úplně jasný zamýšlený žánr, což podle mě není špatně (Ester Krejčí je také směs nějakých sedmi žánrů), ale chtělo by to jasně definovat, co má ten text (podle autorova záměru) čtenáři přinést.

Ten závěr mi zní trochu hororově a připomíná mi závěr mé povídky Ďábel a Markéta ( http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=30417-dabel-a-marketa ).

oslov radek: Díky! Léty posbírané zkušenosti a moudra (má i cizí) občas vedou i k podobným úvahám...:-)

moudrost je ve v těch verších....

Mám rád/a, když vzduch voní očekáváním deště. Nedávno jsem si všiml/a, že když cítím čerstvě posekanou trávu, dostávám chuť na sladký hrášek. Škoda, že se ti nepodařilo uskutečnit svůj plán. Příště to třeba vyjde... Ale když tak nad tím přemýšlím, zní mi to jako docela dramatický úvod nějakého příběhu. Mám z toho podobný dojem jako z úvodu 10. epizody NANY: "The live show went on at high volume until morning. We got complains from the other residents in the apartment building, of course."

A to je náhodou dobře.

casa.de.locos: Ďakujem, mám rada originál tejto básne, takže som sa vážne snažila. ;)

Jendu Záchoda mám, i přes jeho jméno, moc ráda a tohle je povedený překlad. :)

Well, když jsi Alucard, tak jinam nemůžeš, ne?

(Jinak, tvoje zápisky jsou zajímavé.)

Jestli náhodou moc nespěcháš, intuitivní poeto :).

Líbí se mi. Ta hudba mi trochu připomíná úvodní znělku seriálu Daria, jen má takové volnější tempo... :-)

PrimaDen: Díky! Jak píšu korálkovi, někdy to tak na člověka padne, snad je to i počasím...Jsem rád, že se ti to líbí.:-)

korálek: Díky! I smutek patří k životu, třebaže se jeden snaží být spíše optimistou...:-)

Pocitovka zrovínka vhodná pro dnešní deštivý den:))

Souhlasím...od tebe nezvyklé, leč mě jsi tím sedl do noty.)

nejlepší rajčata jsou z Maroka.

Krásná a smutná pocitovka - od tebe nezvyklá - líbí se mi ...

srdce mám plné nepokoje
ztrácím se v mysli temnotách
kéž naleznu světlo svoje
a vidím štěstí zář

Tou metaforou o rajčatech jsi mi připomněla vtip o rajčatech z Pulp Fiction. Ten vtip byl špatný a v tom filmu to také řekli.

Virginie Woolf ve Vlastním pokoji napsala, že žena potřebuje pro psaní čas a vlastní pokoj (to znamená pokoj, ve kterém bude mít klid a nikdo ji nebude neustále vyrušovat a něco po ní požadovat). Myslím, že to platí pro každého člověka, který chce psát kvalitní literaturu, nejen pro ženy. Chce to určitý čas a prostor, který bude člověk věnovat opravdu literatuře a to ostatní bude mít svůj čas jindy.

PrimaDen: Díky! Jj, ten poslední verš je trochu kostrbatý, alemusel jsem honem vymyslet, jak tam dostat to "město" a poslat to...:-)A chtěl jsem, aby to na závěr znělo jaksi rozhodně! Muže přec zdobí činy!:-P

PrimaDen: Díky! Jsem rád, že se Ti to líbí...:-)

Cos psala, je pravda jistá,
v době té je hlava čistá!
Chceš-li nápad zachytit,
tak se nesmíš otočit...:-)