Díky! Zase jsem měl potřebu být v tom dnešním světě trochu víc pozitivní. Třeba si jen něco namlouvám...:-P

korálek: Díky! Po delším čase jsem nechal hned dvakrát v jednom dni inspirovat ke dvěma zápiskům. Ty předlohy byly skvělé! :-)

korálek: Ano, stačilo jen naťuknout a jeden ze dvou zápisků byl na světě. :-P
Nejen za to ti patří můj dík! :-)

Moc krásná...

Krásné, romantické - tak jsem tě trochu inspirovala :-)

Práve mi napadlo, že som od Válka čítala jedinú báseň s vojnovou tématikou (Domov sú ruky, na ktorých smieš plakať - určite stojí zato si ju vyhľadať, hoci čitateľ ju nemá šancu stopercentne pochopiť, lebo autor opisuje vlastné zážitky z detstva a k metaforám nepodáva bližšie vysvetlenie), bolo to v podstate pásmo. Drvivá väčšina jeho básní mala milostný charakter.
Ďakujem za pripomenutie.

Hm, je v tom síla. Jednoduše a bez kudrlinek, tak se mi to líbí. Jenom myslím, že místo "tvými" je gramaticky správně "svými", pokud tím básnicky něco nesleduješ.

Severak: ale není déšť jako déšť. Podmrakem a jemné mrholení já zase můžu. Nemám rád dešť přo kterém promoknu při prvních několika minutách, ne-li sekundách)

nepodceňuj ty lesy. Já sám bych se v nich asi dost vyblbnul. Ale uznávám, že když prší, tak jsou na nic.

Stale jde psat dopisy na papir a cekat na lepsi casy. Pamatuj - je to jen na cas.

Think of all the roads
Think of all their crossings
Taking steps is easy
Standing still is hard

-- Regina Spektor: You've Got Time ( http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/spektor-regina/you-ve-got
-time-525315 )

pekné a zaujímavé

Nádhera

Sama bych to nevyjádřila lépe... Mám dost podobný problém, ale dříve to bývalo se mnou horší. Myslím si, že projev emocí, stejně jako komunikace, lze trénovat. Je mnoho různých způsobů.
Někomu to takto vyhovuje a někoho to trápí. Pokud chceš, můžu ti o tom více napsat a poradit ve vzkazech ;)

korálek: Díky! Jsem tomu rád...Občas se nestačím divit, co mne teď napadá...:-P

Krásná :-) moc se mi líbí . Věčný boj rozumu se srdcem - hezky pojaté

Yana: kmotrov: Jupí ! :-)

Singularis: Já v prvé řadě děkuji za komentář. Co možnosti úsměvů u známých, tak tam to vše začalo. Držím se toho a v tomto okruhu se mi to celkem daří.
Naštěstí se mi to stále občas podaří i u neznámých lidí. Ať už se jedná o klasickou pomoc s podržením dveří, vynesením tašky, nebo mé nové lístečkové metody. (nosím u sebe lístečky papíru a propisku. Když vidím, že by se někomu lísteček s nápisem "usměj se" a pod. někomu hodil, tak neváhám. Zase je tu ,ale ten faktor, že to nemůžu dát každému)

S touto zkušeností souhlasím. Od cizích lidí se pomoc neočekává, očekávají ji leda tak bezdomovci, a to ještě zpravidla ve finanční podobě. Je to smutné, ale je to asi jediný způsob, jak uspořádat tak heterogenní společnost, aniž by byli někteří lidé diskriminovaní. Alespoň že v omezeném okruhu známých by to teoreticky mělo jít a věřím, že může být příjemné vytvářet úsměvy a vděk. A myslím, že pokud má člověk dost známých lidí, s nimiž se může stýkat, docela to stačí, ale ani to dnes není pravidlem. Děkuji za vylíčení zajímavé zkušenosti.

:-D :-D :-D

Yana: No hurá!
Ty tam prostě nesmíš chybět!