Tom Cortés: bezrozměrnému verši se říká bezrozměrný, protože se v něm vyskytují nějaké rozměry - nějaká metra?
To vás učí na KJJ? :)

Tom Cortés: Na třiceti řádcích zbytečně mlžíš. Stačilo úplně poděkovat za pochvalu a uznat, že ta báseň není celá v bezrozměrném verši. Naopak definice volného verše docela universálně sedí.
To, že se dá v každé druhé básni najít část nějakého metra je jistě pravda, většinou o to autor ani neví, ale to není podstata věci a nemá to podle mého názoru smysl pitvat.

Kdybys tu anotaci nenapsal, zbyla by ti jen ta pochvala.

Jiří Turner: Totiž, nemyslím si, že středověké dělení s využitím syntaxe by bylo až tak tvůrčím záměrem. Zvláště v kontextu vývoje jazyka a s přihlédnutím k tomu, že v jiných jazycích dominovala časomíra. V dnešní prozódii existují už mnohem přesnější a aktuálnější definice bezrozměrného verše než ta, která se beze změny cituje na Wikipedii a dalších zdrojích a většinou se omezuje na tři věty.

P.S. to už bych méně protestoval, kdyby mi někdo namítl, že je to trochej. I když první tři verše matou, mohlo by to tak být. Některé nedokončené trochejské stopy se totiž při čtení posouvají na anakruzi v dalším řádku.

Jiří Turner: Myslím, že teorie tu jde dál, než co říká Wikipedie (která je obecně na poezii dost skoupá). Rozdíl mezi metrem a rýmem je mi znám víc než dobře. A není pravda, že metrum básně se rovná metru verše.
Báseň může být v daktylu a přitom může docela dobře být metrum narušované jakýmkoliv jiným metrem, dokonce v celých verších.
Když uvažujeme metrum básně, jdeme po celku, tedy po dominantním metru, což většinou lidem s hudebním sluchem nedělá problém hned odhalit a ostatně, většinou to metrum najdeme v úvodu.
Bezrozměrný verš se možná ve středověku odlišoval takto jednoduše, nicméně dneska se o bezrozměrném mluví tehdy, když se v jinak volném verši objevuje určité schéma. Proto si stojím za tím, že je to bezrozměrný verš.

Tom Cortés: ...ještě jsem zapomněl: metrum básně se vždy vztahuje k verši. Podle toho pak je nebo není celá báseň v nějaké formě.

Tom Cortés: Je to volný verš. Bezrozměrný verš se od volného liší tím, že každý jeden bezrozměrný verš je syntaktickým celkem (každý verš je vlastně větou), což u tvé básně v některých verších není. Je také docela vžitá představa, že volný verš není rýmovaný. Skutečnost je , že může býtrýmovaný i nerýmovaný. Podstata je v tom, že nemá nějaké zaběhlé, pravidelné metrum (jamb, daktyl, trochej apod.)

Tom Cortés: děkuji za zastavení a za názor... já nikdy nečtu básně po verších, ale dle obsahu, myšlenky, zvláště ty s volným veršem... a básně, a svoje zvlášť si vždy čtu nahlas... čtu-li básně jen po verších, ty rýmované především, splývají mi v cosi, kde slyším jenom rytmus a rým a obsah mi zaniká, možná i proto je nemám moc ráda... tím neříkám, že se na tomto nedá něco zlepšit... třeba se k ní jednou ještě vrátím...

Obávám se, že rytmus a rýmy (gramatické, jednoslabičné asonance) tady úplně ubijí jakékoliv sdělení :/

Když to čtu po verších, moc mi to neplyne. Obsahově se mi moc líbí, ale být to moje dílo, přečetl bych si to párkrát nahlas a zvolil jiné rozlámání :)

Orionka: Víš... jak na čí nahotě :P

Jiří Turner: Přeci, když určuju metrum básně, vždycky koukám na celek, a ne dílčí verše. Co by to pak bylo jiného? :)

Stin: Díky, Stíne :)

Další úžasná kapitola. Ale neměl by tam být místo Ceruse Abastor?

Borůvko, tá je skvelá!!!!!!

Tak tohle je zpěv rytíře trubadúra z 15.století s povedeným textem:)

Hezké, jen bych, přestože jsem rád naložený celý den ve vodě, zůstal raději "na souši" -- Bohouši, tedy, promiň, Amelie.:)

nemyslím si, že má celá báseň formu bezrozměrného verše, ale to nic nemění na tom, že se přijde zdařilá.

To teda nechápu. Co je na nahotě k smíchu? A čumil zpoza plotu je spíš k pláči :). Ale vyjádřeno hezky.

Pěkná báseň, čte se hezky. :-)

Amelie M.: Je to pro mě moc příjemné, ať je to tak či tak. Děkuji.