Velice zdařilá báseň. Má skvělou atmosféru i styl :-)

Je to pěkný, milý. Hodně klišé, ale i roztomilosti :-)

Je to pěkný. Hezky nápaditý, i když mi zpočátku vadilo to klišé s trpělivostí a růžema :-) Pak už si to sedlo, protože kvalita zbylýho textu si to může dovolit. Strofa se sténáním se mi líbí moc :-) Hezky francouzský :-) Ale nejhorší je, že jsi snad poslední autor, na jehož díla se tu ještě můžu těšit ...

Na úvod bych vyslovil názor, že v dnešní společnosti funguje spíš matriarchální systém. Ten respektovali kdysi i slované, než je ovlivnili nájezdníci z východu. Pochybuji, že by polovina tehdejší zemědělské společnosti byli o něco méně muži než polovina té válečnické. Byli spjati s přírodou a aktivně ji objevovali, pracovali zemědělně nebo řemeslně (oproti takřka bezúčelné práci u mašiny (pozn.: přiznávám, že jsem student a přispívají mi rodiče a moc si toho cením)).
Muži moderní doby však vyhlížejí spíš jako ženy. Svou roli může mimo jiné hrát také internet jako prostředník kontaktu se světem - jedničky a nuly příliš nějaká osobní aura zajímat nebude. Vynechává se tak nejen genderový, ale i psychologický prvek a z člověka činí řekněme spíš uniformní masu myslící asexuální želatiny.
Co se týče samotné Tvé úvahy, děkuji za ni a líbí se mi Tvá ranhojičská alternativa. Větší smysl bych ale viděl v dlouhodobějším seberozvíjení - tedy jak sebevzdělání tak i bezprostřednost a zájem o své okolí. Vadí mi manipulace, na druhou stranu nepopírám její důležitost a všudypřítomnost, ostatně už rodiče jsou takovými prvními manipulátory. Vhodnou alternativou vojně jsou podle mě spolky (ať už třeba skauti nebo bojové umění). Cením si lidí, kteří si vzali z vojny zkušenost, ale jejich "mozek zůstal nevymytý" (tak se jeví PetrK.).
Nicméně v dobrovolném rozvoji člověka vidím oproti strojenému výcviku a vštěpování asi tak stonásobnou efektivitu.
Cítím, že usiluješ o pomoc společnosti a nikoho jen tak zázračně neosvítí samo od sebe. Nevidím důvod proč Tvůj nápad "dvouměsíční vojny" nepodpořit, byť je to nejspíš jen krůček k řekněme návratu k přirozenosti. ;-)

povedené

taková listopadová atmosféra:)

no to je výzva ...tak mnoho štěstí:)))

Bůh neexistuje! Nebo možná existuje a jen si ze mě dělá prdel.

Milé. ;-)

hezká zimní poetika:-)

Jo, osobitá atmosféra. Mizící stíny jsou mi blízké.

Psavec: díky ti, příteli ;)

Kalimero: až tak? :)) tak teda, díky! :-)

Orionka: a já si říkala, že když to má stejnej počet slabik a jinej slovní druh, mám vyhráno :-/ :D já tomu vůbec nerozumím :D ale fakt díky za připomínky, někde tam v podvědomí se mi to ukládá a tvý názory mám ráda ;)

http://www.lifeposters.org/wp-content/uploads/2012/05/8427510027
31.jpg

;)

úplně luxus!.:))

Slečna v buřince: (a nebo:) Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!

Severak: (že láska je směšná)

(a co křičíš, když čteš Kunderu?)

Singularis: Dík za zastavení. Mňo, třeba bych mohla dělat, že ten @ na konci má kdovíjaký jinotajný význam, ale já to tam občas dávám, jako prostý oddělovač na konci. Třeba jako v mailech (e.o.m.). Ale ta možnost podobnosti s Q.E.D. je zajímavá, kdoví... Jenže verše žádný důkaz nejsou. :-)