20.04.2016 - 10:25
10(7.)
Lenča: děkuji, měla jsem dovču,ale už tu semtam zase jsem...
20.04.2016 - 08:27
3(2.)
PS: jo... pustila sem si ORLG z Tvého odkazu a děkuji! U něčeho takového ráda relaxuji, nemohla sem je slyšet na Radiu 1? :-)
20.04.2016 - 08:19
3(1.)
Přiznám se, že začátek mě trošinku nudil, ale pak... wau... "Nemocný je vítr, který vane k ničemu." tak to je pro mě hodně silné :-)
19.04.2016 - 23:53
16(15.)
kmotrov: Děkuji za komentář:-) Popravdě mě vůbec nenapadlo, ani nebyl záměr , aby byla "sladomedo" :-) ale uznávám ,že tak může na někoho působit. Vážím si tvé trpělivosti pochopit ji - ano, je tam bolest, to je základ a také naděje ... díky
19.04.2016 - 23:03
10(4.)
zapůsobila tak, že nemám co dodat a nevím co napsat, dojala mě
19.04.2016 - 22:56
18(7.)
procítěná básnička a moc hezky vyjádřeno, kolušek se ti povedl fakt, vzbuzuje sám o sobě zvláštní zranitelnost, pěkné
19.04.2016 - 22:44
19(17.)
ano ta se mě dotkla, také jsme házely s dětmi kamínky, a také mám teď pocit jakoby na nás házely bobky, ale ne určitě ne :-) rodiče co napíší takovou básničku milují, to jen děti se teď toulají daleko od nás, daleko, ale vrátí se, to až začnou mít své děti a vzpomenou si, nám teď zbývají ty vzpomínky, oni teď toho mají mnohem víc, na vzpomínání nemají čas, ale vím že uvnitř si sebou ty kamínky nesou, netíží je, povznášejí
19.04.2016 - 22:42
16(14.)
Mě andělská tématika nevadí. Ale upřímně, jsem předpojatý proti tomu, když na mne báseň už od prvního pohledu působí sladce. Takže mi trvalo několik čtení, než jsem v ní nalezl to, co sám znám. Bolest ze ztráty vlastní přirozenosti.