A42: praštěné? Mě osobně to vyvolalo vzpomínky na babičku... háčkované záclony, načechrané peřiny a babovka nikdy nechyběla na stole... čas hrál si na schovku, ale místo sebe poschovával střípky vzpomínek, včetně mé babičky...

Prach jsi a v prach se obrátíš,
pravdu o duši poznáš stěží,
a je-li koncem život náš,
na tom již věru nezáleží...

Životem kráčej stezkou srdce,
abys odcházel spokojen,
ne abys vzpomínal jen trpce,
až kosatá bude mít žeň...

:-p

Ginnare: Dík. A taky poněkud praštěné, jak se na závěr náročného týdne sluší. ;-)

Hravé, inspirující... :-)

Tuhle mám hrozně ráda.

A42: Díky! Tak nějak mne to zastihlo na stejné vlně jako korálka, tak jsem si zase pohrál se slovíčky...:-)

korálek: To byl účel! :-P

shane: A42: Děkuji moc za přečtení a komentář, potěšil :-) a souhlasím i s dovětkem na shaneho - podařené ...

Orionka: Rozteklou polárku zrovna nemusím, ale tuto báseň ano i s jejím názvem.

Výborně vystižená ta situace a atmosféra.

shane: Ty komentářové verše se Ti moc povedly, zdají se mi vhodným dovětkem té básně.

korálek: Velmi působivé, výstižné. Oslovilo. ;-)

ŽblaBuňka: děkuji

LadyLoba: ŽblaBuňka: shane: moc moc děkuji za komentáře, těší mě,že se líbí :-)

Nádherně vylíčená smutná rodinná situace. Někdy jsou i dva rodiče málo. Chtělo by to sourozence, kteří by byli vždy na tvé straně, a prarodiče jako zdroj moudrosti a nadhledu. Nikdo není dokonalý, ani rodiče.

korálek:
Nic není v světě napořád,
za to, co je, buď člověk rád,
raduj se z toho, co teď je,
tím duše tvá ať okřeje,

Vše, co se nám teď krásné zdá,
jednou též i svůj konec zná,
minulost, tu již nevrátíš
a budoucnost? Co o ní víš?
:-)

jak to jen říci?
líbí,
to nestačí…

ju, souhlas s komentem od vanovaso :-)

ty jsi vážně vědma, přesně můj dnešní den

dobrý