Singularis: Ano, myslel jsem samozřejmě Saint-Exupéryho. Mám tu knihu moc rád. Doporučuji.

pilgrim: Neboj, nikoho si na zahradě zakopávat nebudu. :) Ale v poezii se meze fantazii nekladou, takže aspoň tam si trochu té hyperboly mohu dopřát :)

Ty jo, nic moc, z toho cejtím pěknou depku. Takhle silně vyjádřené emoce se jen tak nečtou (nevidí). Až mne polil studenej pot. Budu se modlit, aby to byla jen tvá nezměrná fantazie :) Za mne i přes tu obavu, co to vyvolalo, hodně dobrý !

Je tam toho přesně tolik, toho tam má být. Báseň není popis. Ještě Ti nikdo nepochválil geniální název. Že je bitá, to může být na první pohled vidět, že je (navždy) rozbitá už být vidět nemusí.
Super.

Ono je vždycky něco strašně krásného na tom, když člověk dokáže vystihnout emoci nebo atmosféru jen pomoci několika slov. Děkuju za krásnou představu.

Midagere: Tak to jsem rád, že se mě někdo zastal :-D takže to mám dát do novin a ozvou se mi tisíce holek, jo?

Noc změnila se v kalné ráno,
samota s ozvěnou se vítá,
sny mají ještě rozestláno,
hlava je ještě touhou zpitá,
tajemství svá si srdce střeží,
však každý verš o lásce zpívá,
hladinu mysli něžně čeří
stříbrná vlnka skotačivá...

Úžasná!! Nadchla mě, myšlenkou i zpracováním, souzním.

.. ten závěr je skvělej..

přesně, od vytlačené matrace jsem četl na jeden nádech. Líbí se mi každý verš, napsala jsi ji čtivě, což způsobilo trochu i to, že se známe a o to víc je pro mě tahle báseň opravdová.

Moc hezké, u vytlačené matrace mě to vcuclo a nepustilo. Kdo ví, jestli někdy uslyším smích vnuků. V místech stop lehounké chvění, originální spojení, pod kterým nevím, co si představit, ale baví mě nad tím tápat.

Yana: Děkuju, jsem rád že to vyvolává různé pocity, je to jako namalovat obraz a pak stát v galerii a pozorovat ho očima někoho jiného. Je to jako život, někomu ho dáš a pak se díváš jak se vyvíjí už nezávisle na tobě :)

je to pěkně napsané. Se značnou částí se ztotožňuju. A to jak ten obecný pohled - tj. kdo a jak vidí pravdu.
Pak je problém právě v té mravenčí práci přesvědčování, konkrétních témat, konkrétních diskuzí a často nekonkrétních výsledků. Ale výsledkem téhle diskuze jsou pak volební preference a nakonec reálná moc.
A kdo za nás mravenčí práci udělá? :-)
Někdy novináři (no...), někdy škola, někdy spolky, organizace, někdy my a někdy vůbec nikdo a dopadne to tak, jak to dopadne.

Jsem docela zvědav, co napíšeš dál.

Yana: Díííky!

fakt příjemná melodie :-) no co k tomu, ale jo občas to chce se odpoutat, moje kamarádka tvrdí že to jsou hormony:-D

někdy jsou lepší menší přání, nápadité :-)

i takový stavy někdy přijdou...líbí

báseň možná díky té fotce působí tak klidně, slova se ale zvláštně vrývají, mám z ní příjemně melancholickou náladu, dík

tohle je prostě originál, čtenář se chytne a zase se ztratí a přemýšlí a pak si řekne, jo je to tam, tohle je prostě život a věří ti každou řádku, protože ten text vtáhne a nepustí je v něm láska, tápání, ironie, pesimismus, optimismus, je to často o ničem a o všem, jenom mě mrzí že neslyšim tu melodii :-D

casa.de.locos: Ta je moc intimní, přitom je to strašnej řev, musel bych to přezpívat.