|
a glimpse
 30.10.2017 6 1332(30) 0 |
slečna za barem modrým
jako sedmička pod křížem
kus mexického okna -
má oči kávové noci
světelného znečištění
záclony natažené přes hvězdy
ne hnědé
ale tak hluboké
měkké jako když ve tři ráno
padneš do peřin
jako sedmička pod křížem
kus mexického okna -
má oči kávové noci
světelného znečištění
záclony natažené přes hvězdy
ne hnědé
ale tak hluboké
měkké jako když ve tři ráno
padneš do peřin
Ze sbírky: čajové a alkoholové
13.11.2017 - 02:13Ono je vždycky něco strašně krásného na tom, když člověk dokáže vystihnout emoci nebo atmosféru jen pomoci několika slov. Děkuju za krásnou představu.
03.11.2017 - 11:21Severak: U nás je to občas hodně tmavě fialové, nebo taková ta skoro hnědá, která ti vyjde, když smícháš všechny barvy co ti zbudou na paletě do jednoho blátíčka
30.10.2017 - 23:16světelné znečištění (alespoň u nás) je něco jako hodně tmavě modrá s nádechem do žluta/oranžova
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
román(a) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : epitaf
Předchozí dílo autora : bohničtí holubi
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
