02.01.2018 - 00:10
4(2.)
mýtinky v bělském lese jsou teď bahnité a plné ticha a samoty. ale to ticho je takové očekávající, jsou v něm semínka budoucích slov.
bolí, asi měla. snad přebolí.
bolí, asi měla. snad přebolí.
01.01.2018 - 14:48
4(1.)
Nemilovaná. To je návrh názvu, který by mi k tomu seděl, kdybys ho třeba nakonec potřebovala. Jinak moc chválím, má to zase sílu, kterou podporují všechny ty konkrétní pojmy, od gastromických po místopis.
01.01.2018 - 12:42
3(3.)
Připadá mi to víc jako povídka s myšlenkami než jako úvaha. Souhlasím, že se v dnešní době vytrácí myšlenka vlastních dětí a tvorba vzpomínek, možná proto, že se vytrácí mezilidská komunikace a tvorba kolektivů. Dítě si totiž člověk sám nepořídí, na to musí utvořit kolektiv, a to zdaleka ne jen se slečnou; pokud sám slečna je, musí, bohužel, dát přednost klukovi...
Já myslím, že vyjádření citu nemusí být verbální, takže to, že je zakázáno mluvit u jídla, by snad vadit nemuselo.
Ale celkově je to pěkně napsáno a má to konzistentní nostalgickou atmosféru. Až se člověk cítí smutně a bezmocně, že mu již prarodiče zemřeli a nedokáže zařídit podobně příjemný sváteční rituál.
Já myslím, že vyjádření citu nemusí být verbální, takže to, že je zakázáno mluvit u jídla, by snad vadit nemuselo.
Ale celkově je to pěkně napsáno a má to konzistentní nostalgickou atmosféru. Až se člověk cítí smutně a bezmocně, že mu již prarodiče zemřeli a nedokáže zařídit podobně příjemný sváteční rituál.
01.01.2018 - 11:21
4(4.)
vanovaso: Mlčeti Zlato: Amelie M.: Díky za nakouknutí. ;-)
31.12.2017 - 15:01
3(1.)
syrový, něžný, tvý. jsem ráda že jsem mohla číst.
30.12.2017 - 09:33
3(2.)
Přečetla jsem a je mi z té tvé úvahy smutno, ano popsal si tu realitu, uvažuji asi podobně jen se to bojím napsat, protože pak se to pro mě stane ještě větší pravdou a bude mi ještě víc smutno, pěkné a napsanéna na dobré úrovni
30.12.2017 - 08:02
12(9.)
Tak tohle se mi strašně moc líbí. Tyhle miniatury jsou stejně nej. No a ještě s tím obrázkem ... Nejradši bych uletěla ^^