I kdyz te asi nikdy nepochopim, tak te stejne zeru :)

Zajimavy pocin, ano, docela prozaicka na tebe :)

ioreth: To je jedna z těch, které přijdou už téměř hotové. Moc mě těší, že se ti líbila :-)

ioreth: Co na to říct? Moc děkuju za návštěvu :-)

No, na podzim se ty lesy plenily tak nějak trochu samy :-)
Zima se přece zeptá zasejc až v dubnu/květnu, jako loni, aby nám mohly pomrznout květy na stromech. Pěkný, pobavilo :-)

Nějak těžko hledám slova. Je skvělá!

Ginnare: Děkuji moc a moc.

Nikytu: Díky za přízeň.

Velmi povědomé pocity

jednoduchá, plná prostoru pro otázky bez odpovědí.

Mlčeti Zlato: nevím jak se to dělá. já to dělám od srdce. a děkuji za komentář.

ioreth: ...aby tam nebylo nic a všechno a člověka to až uhranulo.

Naprosto nejkrásnější první sloka, zbytek básně jen dotváří dokonalý epilog.

Ty umíš tnout do živého. Skvělá.

Mlčeti Zlato: co jak se dělá? :)

Jsem zaskočen a konsternován. Jak se to dělá?

Ginnare: Děkuju moc, tahle je hodně odlišná od všech ostatních, vždy se snažím ponechat alespoň určitou naději, tady jsem konec přenechal osudu (okamžitá nálada či co). Fotka vznikla na Šumavě (i když vlastně mohla vzniknout kdekoliv) a paradoxně mám na to focení moc hezký vzpomínky, přestože (nebo právě proto) že s ním byl snad ještě větší boj než s veršíkama :)

nic moc: Po dlouhé době konečně něco novýho, dřív to ze mne padalo samo, dnes je to dřina :) Děkuju za vlídné hodnocení :))

Zaujala. Lehce depresivní a to je něco, z čeho se snažím vypsat já, a tak mi to nepřijde cizí.
Opravdu hodně se mi líbí fotografie.

DDD: dík za komentář. Kritika mě fakt těší. Vlastně hlavně kvůli ní jsem tady. Pomáhá mi utřídit si myšlenky a pilovat. A to je něco, co potřebuji a chci. S těmi fonty, závorkami a ostatními "pičičovinkami" máš nejspíš pravdu. Pro někoho mohou být matoucí, ale těch se nevzdám, protože mě baví. ;-) To něco jako rýmování se mi sešlo samo. Vrásky tam být musí, mají pro mě konkrétní význam... Napadá tě něco jiného?