líbí...no, co dodat ti pode mnou už to parádně zvládli :)
ano, asi to tenkrát hodně bolelo a ano...teď už jsou to jen vzpomínky uložené v básni :)

Máš talent, to je víc....

Není to špatný...

puero: Díky, jasný, ale nemít ho a to všechno ostatní, zase by byla strašná nuda... :-D

PrimaDen: Sucháč: Je psána k pobavení, ale ve své podstatě je moc smutná

Yana: Nééé v pohodě, vždyť jsem mu i úsměvně odepsal...dnes už na to koukám úplně jinak... :-)

Pravdu máš. Bez srdce je člověk možná spokojenější. Žádný zármutek, žádná marná láska, žádná neukojená touha. Teda o je spíš o mozku a o hormonech, o dopaminu, endorfinech a o tom třetím.... serotoninu. Ale když už to kainovo znamení nosí srdce, tak ať. Hezká.

Tak toto je síla...tleskám...

Jo chápu, nechala jsem se unést tím komentářem, občas to tak mám, to není žádný cynismum, já chápu v jakém rozpoložení je ta báseň psána, cítím to z ní, nehodí se smát se, já nerada

inkoust: vůbec jsem netušila že to tam někdo najde, mě k tomu dílku tedy inspirovaly hned dvě kolegyně, pak jsem to jen naaplikovala na sebe a hodila to do blbůstek a ejhle tys to rozšifroval, tak to žasnu

Yana: Díky, na to, za jakých okolností jsem ji tehdy psal, jí zlehčil poměrně dost...ale to vůbec neva :-)

úplně mě tady rozesmál koment od Homéra, báseň pro kanibaly, pomilovat, vyrvat a upravit dle receptu, to by mě nenapadlo, jinak se mi ta básnička líbí

Krásná blbůstka:.)) pobavila:.)

Tak to je pořádnej sarkasmus :-) :-) :-) Musel jsem si to přečíst 3x. Ale máš pravdu. Takhle to někdy opravdu bývá. A důvod bývá prostý - odžívané pocity nadřazenosti, v nichž si člověk ještě není schopen uvědomovat, co prožívá. Pocity, které zatemňují mysl rozmanitými sebeklamy. A může se i na čas odcizit a být nesrozumitelným ve změně chování a jednání. Třeba i v častém nonšalantním pousmívání v pocitech vlastní morální a duševní převahy. Než si zas sedne do reality. Líbí :-)

Yana: děkuji:-)

tvoje básně nepochopitelně čtu vždycky opakovaně, vlastně mě lákají, takže se mi asi líbí, trochu v nich tápu a snažím se o pochopení a to se mi vlastně taky líbí

Roman: žeby lístek pro štěstí?:-)

Homér: Jasně, pak se k něčemu i hodí a může být i chutné...:-D

Srdce očistíme, zbavíme žilek, blan a opereme. Prošpikujeme 25 g slaniny. Osolíme, opepříme. Na másle zpěníme nakrájenou cibulku a poté přidáme osmahnout dalších 25 g slaniny. Poté vložíme na plátky či kousky nakrájené srdce, podlijeme vývarem a dusíme doměkka. Vývar doléváme a občas srdce obrátíme.

Když je maso měkké, vyjmeme je a šťávu vydusíme na tuk. Poté zaprášíme hladkou moukou, do červena zapečeme, zalejeme zbytkem vývaru a dohladka povaříme. Nakonec ještě prohřejeme plátky srdce. Můžeme přidat 20 g šunky a podáváme s rýží.

Zív