jako moje myšlenky to sice není, ale neva mi to vůbec, právě proto, že se ochomejtám okolo, někde blízko, líbí :)

Tajemný: Ne, prosím, to ne... Jestli si ublížíš, nikdy si to neodpustím... Už takhle mám svědomí černější než dřív... :( A ano, jsem upřímná...

Danny: To nic, stává se :) Jinak díky za komentář :)

všetko v rovnakom rýme? zaujímevé. keby to bolo dlhšie tak by ma to začalo pri čítaní unavovať ale keďže je to krátke tak sa mi to páči.

tam, kde sůl je víc, než zlato, tam, kde se déšť mění v perly. Pěkná, na první pohled se zdá taková obyčejná, jakých jsou tu tucty....ale zdání klame:)

pre mňa je to zaujímavé pretože sú to ako keby moje myšlienky.

Audio:
https://new.myspace.com/jirka.wondrak/music/song/vra-da-93218198
-103648585?play=1

díky :)

krátke básne sú síce zaujímavé ale túto by som predsa len trochu predĺžil :)

Tiež som to chcel napísať. Trochu by som tiež zapracoval na forme. Ale blbosť to nie je.

Phil s velkym P - jen drobnost na konci

Moc hezka vec

krátke a výstižné. načo predlžovať báseň keď to nie je potrebné. každá krátka báseň ak je výstižná tak urobí dosť veľký efekt.

Prepáč, zle som sformuloval komentár pretože som si nepozrel autorové pohlavie.

Život jde dál...
pro mě skončil.

Ale přijdou další-
další co doplatí...
stanou se objetí
- té nešťastné lásky.

Někteří zvolí pravdu
a poženou se dál,
když protivítr vál...
,nakonec ten kdo pravdu a sílu má,
jednou snad vytrvá...
a dosáhne své naděje.

Mě už nezbylo nic...


_to ty odpusť, mohla si být jen upřímná...

-slib splním
Miluju tě a milovat budu, až do konce.

Sbohem lásko...

Velmi donre opravdu velmi - tesim se i na jinountematiku

Máš zaujímavú myšlienku. Páči sa mi že si sa od nej nevzďaľoval. Verše si nemal silené čo nie je vždy ľahké. Jedným slovom pekné.

Páči sa mi tam akýsi skrytý rytmus ktorý si dosiahla aj bez toho aby si báseň zbytočne viazala do rýmov. Taktiež viem vždy oceniť keď je na konci básne nejaká zaujímavá myšlienka, hlavne v poslednom dvojverší.

má hloubku, silně na mě působí .. anotace to umocňuje..

pravda je že takové básně píšeš působivě, mě z téhle mrazí, vzpomněla jsem si na kamarádku, manžel jí tragicky zahynul, předtím měli spoustu hádek, problémů....po jeho smrti řekla větu na kterou nikdy nezapomenu, se slzami v očích přiznala:"Vždyť já mu vlastně nestačila říct jak moc ho miluju." Bylo pozdě. K těm co nás obklopují, s těmi musíme prožívat, mluvit, naučit se říct jim že je máme rádi, protože, pak už může být pozdě....pozdě na cokoli

má tajemný nádech a já vnímám i zastřené obrazy, to ta záclona, hm, pěkné