18.09.2013 - 19:14
9(3.)
- Jen jednou kvete máj. -
... když pokvete celý život, tak to stačí ... ;o)))
... když pokvete celý život, tak to stačí ... ;o)))
18.09.2013 - 18:30
9(2.)
Trochu smutný,nostalgický,ale pravdivý.Čas už bohužel vrátit nejde,ale tahle básnička je moc příjemná a není třeba se k ní vracet a něco měnit :)
18.09.2013 - 18:26
5(2.)
joooo to byly časy,pustil jsem si odkaz a mrskám tu sebou do rytmu:).....a jistě máš právdu,je třeba žít a nesedět někde v koutě.Moc dobrý.
18.09.2013 - 18:14
12(5.)
I minulá báseň byla silná,ale tedle je mi bližší trochu asi,protože mám v srdci dva lidi s tímhle postižením.A onu jiskru vidím jen u jednoho :(......ale myslím,že litovat nemusíš,ta paní si Tě pamatovala v tom nejlepším co jsi jí dávala a i s tím odešla.
18.09.2013 - 17:41
2(1.)
Hmmmm...to temno v Markovi je zajímavý nápad, který dal příběhu zas další význam :)
18.09.2013 - 14:19
20(4.)
Každý svůj koutek má, kam se rád utíká, mne by studna nenapadla, je tam nevlídno, i když pramen vláhu dává, na mě má moc mokré dno.
18.09.2013 - 14:04
14(12.)
oslov radek: traken: Imber: DĚKUJU MOC!!! Moc mě to těší :-))
18.09.2013 - 12:19
12(3.)
Sucháč: Ako druháčka na vysokej škole, som si k štúdiu pribrala ešte jeden odbor - opatrovateľstvo seniorov. Na prax sme chodili do domova opatrovateľských služieb, je to niečo, ako domov dôchodcov, ale obyvateľmi sú prevažne ležiaci pacienti. O pani B. (ktorá nebola ležiaca, zato úplne nevidomá), som sa starala niekoľko mesiacov. No po prázdninách som sa vrátila a ona už snívala svoj večný sen. Stále ma mrzí, že som tam nezašla aj v lete, asi si to nikdy celkom neodpustím...
18.09.2013 - 11:23
12(2.)
Krásná. Jsou na světě obdivuhodní lidé. Dobře, že o nich píšeš.