|
Mám to rád...
|
|
s kapkami průzračnými
|
|
Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!
|
|
Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
Pro všechny, co právě jako já
potřebují zas uvěřit...
|
|
Nihil novi sub sole...
|
|
Malé zamyšlení...
|
|
Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá,
ale raduje se z toho, co má...
|
|
Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)
|
|
Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...
|
|
Taková psanecká...
|
|
Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare
|
|
Tohle zas je veršované drabblátko na zadání: hledat*jehla*kupka*seno.
|
|
Jaký sklon, takový směr osudu...
(Aštávakra)
|
|
Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...
|
|
Co nás čeká dále?
|
|
Co dodat.
|

