|
|
|
Další archivní - z 12.6.2008 - to jsem prvně, a doufám, že taky naposled stáhla celkem sama doma celou flašku vína - takového jsem měla velikého splína - jinak razím heslo, když už člověk pije, tak nesmí pít sám ...
|
|
dopis do jiného světa, na který mám jen jednu vzpomínku
|
|
|
|
Dnes tu mám jednu speciální básničku, věnovanou mé babičce která před třemi roky opustila tento fyzický svět , ale v mém srdci žije dál
|
|
|
|
|
|
|
|
Terapie, nic víc... Ale pomohla :)
|
|
..
|
|
Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka.
Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu.
I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit.
Uvidíte sami, co ve vás zanechá.
|
|
|
|
|
|
12.3.2007 ... občas narazím na nějakou svoji básničku o které ani netuším že jsem ji napsal ... tohle je jedna z těch pozapomenutých ...
|
|
Tak me uz dostali, zavreli me do psychiatricky nemocnice. Vkladam tedy verse z blazince.
|
1|2

