|
(Z.)
....tak trošku imaginární.....
|
|
Jací jsou muži v padesáti? Věnováno všem mužům, v jejichž duších jsem kdy pátrala.
|
|
(Z.)*******
|
|
takhle jsem to v duchu "viděla"....
|
|
pidiaturka náladovka
|
|
(P.) - je nutné číst šeptem.....(i v duchu..)
|
|
Když je mi smutno, tak si zpívám! Někdy známé citovky, jindy si třeba vybavím melodii a skládám si na ni vlastní text. Tohle je další z takových lehkých a snad i trochu naivních písni.// lalala, la lala, lalala, lá, lalala, la lala, lala la lá! la lala lá!//
|
|
........prostě jsi .....
|
|
Zase drobná slůvek hříčka
od srdce, co cit svůj hýčká,
poskládaná v písmenkách
když duch bloudil jako v snách...
|
|
Já... miluji
|
|
Neslyšíš hlas Lásky plný touhy,
jež Tvé jméno volá zas a zas?
Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý,
vydán bouři srdce napospas...
|
|
Vyznání!Obrácený!Kéž bych ho opravdu odehnala a on by opravdu plakal...Přeskakuju,je to divný...třeba pochopíte :-)
|
|
Láska je mocná čarodějka!
|
|
Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!
|
|
Když skutečnost je trochu tklivá,
ještě mi krásné snění zbývá,
v němž život šťastnějším se zdá,
než ten, který teď žiji Já!
|
|
Seděl jsem u PC, četl si čísi krásné verše a náhle jsem se i já propadl do tajemného světa fantazie a něžných pocitů, ve kterém ona zřejmě přebývá většinu svého života, vzpomínal jsem si na vlastní dávné touhy a přání, a náhle tu byla nová básnička...
|
|
myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první
|
|
|
|
|
|
Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad...
/Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../
|

