Ve Tvých očích já našla krásu celého vesmíru...

Se to včera líbilo Trangimu .... Drobnůstka

"Odloučení je tak bolestné proto, že naše duše jsou spojené. Možná vždycky byly a budou. Třeba jsme před tímto životem už žili tisíc životů a v každém z nich jsme nacházeli jeden druhého. A možná jsem vždycky byli od sebe násilím odloučeni ze stejných důvodů. Znamená to, že tohle rozloučení je nejen rozloučením po uplynulých deseti tisících letech, nýbrž i předehrou k tomu, co přijde." - Nicholas Sparks

je od Boha...

Druhý pokus o haiku opět nevyšel ...

Je to psáno pod tlakem pocitů, spíše jako omluvenka mé nedokonalosti.

"Vzpomínám na den, kdy jsme se potkaly. Nemyslela jsem si, že tyhle vzpomínky ještě někde uvnitř sebe nosím. Asi bylo jednodušší předstírat, že jsi nikdy neexistovala. Jen překrásný sen, na který chce člověk raději zapomenout."

Kritizujte. Rád se poučím.

Z nesebraných spisů aneb Proč být ještě vážní.

Už jste někdy potkali anděla? Už jste cítili ten klid, který přináší jeho dotek? Našli jste lásku v jeho srdci a spatřili jste tu nekonečnou sílu a něhu v jeho očích? Ne?! Může mít jakoukoliv podobu... Vím, že pro mě to bude, jako potkat černou labuť v houfu bílých.

..jen tak...

....