Pramínek vlasů

„Myslím, že jsem Tě vždy milovala.“ Prolomilas ticho. Zachumlané v peřinách, navzájem do sebe propletené a těla lehce orosená milostným potem. Ty v mém náručí, hlavu na mé hrudi. Ráda si tak leháváš. Poslouchám melodii Tvého srdce, řeklas mi jednou. Od té doby se vždy usměji, když si tak lehneš. Pokaždé si vzpomenu.
Cítím hřejivý dech na svých prsou. Prsty levé ruky jemně hladím Tvá nahá záda. Mlčím.
„Víš. Věděla jsem to v ten moment, kdy jsem se podívala do Tvých očí.“ Nadzvedla ses, podložila si hlavu a začalas prstem opisovat mé tetování. Dívala jsem se na Tebe. Byla jsi klidná, s lehkým úsměvem ve tváři. Pohledem jsi kopírovala pohyb prstu, přejíždějícího přes nápis Once upon a time, který se vyjímá na mé hrudi místo šperku. Vypadalas spokojeně, možná dokonce šťastně.
Všimla jsem si rozcuchaných vlasů lemujících tu překrásnou tvář. Jeden z pramínků sklouzl po vlasech a lehounce se opřel o dlouhé černé řasy. Nevšímala sis ho, bylas zaneprázdněná sněním.
Roztomilejší a krásnější jsem Tě snad nikdy předtím neviděla. Ale tak mi to připadalo pokaždé, když jsem se na Tebe znovu zadívala.
Vzala jsem něžně pramínek vlasů mezi prsty a nedbale jsem jej pohodila dozadu. Sama to tak děláváš. Když jsem pak pohladila Tvou tvář, zvedlas ke mně pohled. Ty oči! Pokaždé znovu se v nich ztrácím.
„Rozumím.“ Šeptla jsem. Opatrně jsem si Tě za bradu přitáhla o něco blíž a věnovala Ti jeden ze svých polibků. Těch polibků. Like never before, tak jsi jim říkala.

Vedl k dalšímu milování.

Tentokrát to bylo jiné. Jiné než před chvilkou. Nebylo to zcela tak vášnivé, jak to bývá při usmiřování. Spíš krásně něžné.
Vnímala jsem každý pohyb Tvého nahého těla, byla jsem obklopena neodolatelnou vůní Tvé hřejivé kůže. Všimla jsem si každého záhybu, každé křivky. Doteků. Každý z polibků byl krásně intenzivní a jen vzbuzoval novou a další touhu.
Bereš mne na místa, kam se jiné se mnou neodvážily. Probouzíš mou duši, aby se mohla na malou dokonalou chvilku dotknout ráje.