16.02.2012 16 1147(23) 0 |
Možná jsem schizofrenik, možná mam ráda sovy, tady raději buďte shovívaví.
05.04.2012 12 3290(16) 0 |
14.12.2009 22 1326(13) 0 |
Strašně mě baví jen tak sednout ke klavíru, zapomenout na všechno a nechat se unést fantazií. Říká se, že každá tónina má svoji vlastní barvu a náladu. Tak tohle je pro mě d-moll :-)
18.04.2012 18 1315(28) 0 |
Pokusil jsem se vcítit do ženy. Cestou z hospody, jak jinak u chlapa.
29.11.2017 12 1537(19) 0 |
16.10.2012 11 993(24) 0 |
04.10.2012 10 1238(15) 0 |
Nadělil jsem si pod stromeček vzpomínky C G Junga.
11.01.2018 10 1179(24) 0 |
26.09.2012 8 952(15) 0 |
19.03.2015 23 1208(37) 0 |
Z těch okamžiků, kdy zastavil se čas..
12.10.2014 27 1418(34) 0 |
kdo si hraje.. :))
20.04.2015 26 1369(25) 0 |
Nenapadá vás lepší název?
24.04.2015 30 1248(28) 0 |
Inšpiráciou k tejto básni mi bol dnešný zahmlený deň a jeden hrôzostrašný dokument o vojne v Iraku. Skúšam novú techniku písania, tak by som bola vďačná za komentáre aj ohľadom formy. Vďaka.
03.02.2017 15 767(11) 0 |
Žádná honosná slova, jen k pousmání...
22.05.2012 20 1359(23) 0 |
taková hříčka, pokus :)
09.10.2012 9 1169(25) 0 |
Omlouvám se za sprosté slovo
25.02.2012 14 953(15) 0 |
Experiment. Včerejší pocit. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory.
15.09.2011 12 1413(31) 0 |
19.05.2015 10 792(23) 0 |
03.09.2012 7 1189(26) 0 |
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Lotka» narozeniny
wonderful [16], NikolletkaDeer [14], Honiik [11], Rächer [11], petsyk [10], Rainbow [9], Camila [8], PetraJelinkova [8], Vysoký dloouhán [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)