Kdo nechce číst, může poslouchat. Dlouhá, ale důležitá. Pseudo-slam.

Možná jsem schizofrenik, možná mam ráda sovy, tady raději buďte shovívaví.

Strašně mě baví jen tak sednout ke klavíru, zapomenout na všechno a nechat se unést fantazií. Říká se, že každá tónina má svoji vlastní barvu a náladu. Tak tohle je pro mě d-moll :-)

Pokusil jsem se vcítit do ženy. Cestou z hospody, jak jinak u chlapa.

Nadělil jsem si pod stromeček vzpomínky C G Junga.

Nenapadá vás lepší název?

Inšpiráciou k tejto básni mi bol dnešný zahmlený deň a jeden hrôzostrašný dokument o vojne v Iraku. Skúšam novú techniku písania, tak by som bola vďačná za komentáre aj ohľadom formy. Vďaka.

Žádná honosná slova, jen k pousmání...

taková hříčka, pokus :)

Z těch okamžiků, kdy zastavil se čas..

kdo si hraje.. :))

Omlouvám se za sprosté slovo