"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

hořká miniatura

Co je horší? Ublížit někomu, nebo nechat si ublížit?

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Zhruba tak první svého druhu, kterou sem vkládám.

... toho dne jsem dostal košem ... takže chápete proč je taková ... veselá ...

Některé sny jsou v určitém věku prostě již nepřípustné, protože jen vzbuzují marné naděje. A procitnutí do šedivé reality strašně moc bolí...

Další "šuplíkovka" z mého smutného období. E

Pokračování jednoho příběhu, který jsem sem dal už před nějakou dobou. E

Asi to nemá vyšší uměleckou hodnotu...jenže je to realita

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych jejich „Ex“ kdy stal. Vůbec první báseň co sem kdy napsal - někdy v sedmé nebo osmé třídě zák. školy.

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

Utvořte si vlastní názor. E

***