|
Offline ve světě virtuálních sítí
/když monitory svítí a život jde dál.../
Jedna starší...
|
|
|
|
...
|
|
|
|
nevim, jakou napsat anotaci...všechno je v tom díle...pravda.......
|
|
Včerejší večerní depresivní dílko
|
|
jseš Mimo. věděl jsi to.
|
|
Už mi zbývá snad jen zázrak, zkouším čarovat:( Prosím, ať tohle kouzlo vyjde:(
|
|
a že mě to s**e..
|
|
|
|
Věci známí, jsou tak cizí....
|
|
|
|
Plakala jsem, když jsem si začala uvědomovat, že jsem se zamilovala. Plakala jsem, když jsem mu to oznámila a teď jsem šťastná! :D (původní : a pláču teď, když je konec.)
|
|
|
|
Asi je dost slabá...Vznikla, když jsme čekala na tramvaj...
|
|
***
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Půlnočnice» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

