|
když prvně řekla, že mě opouští
|
|
|
|
|
|
úsměvy, který bolej.
|
|
a hlasy do hlavy lžou a nelžou. Neměň se. Jsou krásný
(jaký jsou)..
|
|
|
|
Cesty od přítele, k příteli..miluji krajinu, jež míjím - jednou být na jednom z těch míst které vidíte prvně, naposledy, zapíše se do duše..
|
|
|
|
Roztahaná básnička, která se mi nejdřív sama vnutila, pak mi zase utekla a nakonec (až na název) dopadla úplně jinak než původně měla
|
|
|
|
|
|
|
|
.
|
|
16. 4. 2011
|
|
černá hladina, sentimentálně
|
|
...Když odcházím před soumrakem, kvůli týmovýmu snažení a třesu dlaní bez svobody -obcházíš mě a já odvracím hlavu- s nataženou rukou čekám na zázrak céčkovýho měsíce -couvá a tak nevidí před sebe-
|

