Dnes výjimečně bolestně aktuální... nerad ale musím...

Můj první pokus o povídku nebo první kapitolu. Fáze jedna, překonání strachu z delších textů. Hodila by se mi rada i kritika, ať vím jestli má smysl pokračovat.Nechce mi to udělat okraje odstavce,i když je tam mám. V procesu.

Každý dokážeme strčit nos jen tam, kam nám to umožňuje naše mysl.

Tak zase přidávám pár limericků z různých měst. Doufám, že Vás alespoň trochu pobaví, což bych si moc přál.

Román Kaskády mého nitra

Nevím,asi blbnu :)

Ještě včera jsem měl pozvracené rameno od říhnutí. Ládovali jsme jim zobáčky a najednou.....

I to psaní je vlastně pouze řemeslo- toho hladí, toho zradí

Když máš bohatou tetu, tak si ji musíš předcházet, protože nikdy nevíš, kdy se Ti její přízeň může hodit.