Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

(feat underwear, radiosonde, šrámek, šílenství všeho druhu)

...

Kdo ví, s kým se kdo sejde v noci u hrobu svého.

Desátá veršovánka, zrozená z dávných vzpomínek.

....

Epitaf v předrážkové trochejské stopě.

Humorné vyprávění z úst třináctiletého chlapce. Mladý hoch nám svým inteligentním, přesto místy naivním a neposkvrněným způsobem vypráví, jak hledal způsob zaujetí dívky. Text je úmyslně psán formou, která kombinuje mluvu tohoto, i minulého století. Celé vyprávění doporučuji v duchu číst hlasem Miroslava Šimka, jemuž podobná vyprávění byla velice blízká, a kterými jsem se inspiroval.

I smůla se dá využít.

Devátý výlev nešťastných vzbouřených citů nevyspělého děvčete.

* * * * * * * * * * * * * * *

další básen je o tom co se jistě přihodilo každé holce..:)

Text s využitím eufonických hlásek, vnitřních rýmů a kalambúrů.