Křičím

Křičím.

Koukám do nebes..
jsem asi na kolenou?
Nicotný, jak nikdo, nic,
tma bez světla na konci tunelu,
přece jen koukám do nebe a

Křičím.

Vlastně jsem již pochopil svou podstatu;
jsem zrozen abych změnil svět.
Nechci zoufat, ale musím,
raději chci smát se a pět,
bohužel se denně mučím,
co mi zbývá?

Křičím.

Psychóza
Schizofrenie
Narcismus a tak dále.
Mí jediní přátelé
Vlastně se můžu jít střelit
je to má nejlepší vstupenka
do předsmrtní postele.

Křičím.

Trápím se dobrovolně..
proč to vlastně dělám?
Mám se bát, plakat,
křičet či smát?
Nevim, co dělám.
Mentálně se bičuji přes holou páteř

a křičím.