Další povinný fejetonek. Tenhle se mi moc nelíbí, ale co. Když už to mám, tak se s vámi podělím. Příjemné čtení. :)

Při poslouchání Nightwish mě napadlo tahlo možná trochu dětinské dílko.

a že mě to s**e..

věnována. autobusová. se slzou na tváři.

Když dlouho odkládáme svá přání, můžeme o ně přijít.

Nakreslila jsem dítě držící sluníčko na provázku...Vy ne? (...a...Ano! Stále přispívám i na liter:) )

Motto: Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí, vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou... Zas prsty moje hladily to krásné tělo Tvé, rty o polibky loudily a Láska měla pré! /Doufám, že jsem tímto dílkem dal pádnou odpověď těm, co si po mé předchozí básni myslí, že už si sháním provaz či číši jedu, případně hledám koleje, na které bych si lehl! Ještě zdaleka neumírám!;o)))

...

zvíře je dokonalejší přítel než-li člověk

Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-)

I to patří k životu...

...jako tolikrát

Rituál nezkoušejte. Mohl by se podařit

První, úvodní povídka z cyklu Výroční válka. Vypráví o hrstce vojáků ve fiktivním konfliktu, tzv. Výroční válce na území České republiky. V prvním příběhu má Tým 1 za úkol osvobodit rukojmí z rukou nepřátel.

Těžce naivní...

Doporučuji číst hodně pomalu a nejlíp šeptem. Tak mi to zní nejlíp. A musím se omluvit všem, kterým takto znechucuji den..;-)

bez obalu, s chybama, bez servítků a od plic