Série končí...Rudá armáda zahauje drtivý protiútok proti obsazené traktorové fabrice. Nastává tak další děsivá a krutá bitva...

Ze sbírky: "In Vino Veritas"

všimli jste si, že v jednom těle přebývá několik osob?

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

Jen malé zamyšlení pro nás dříve narozené a pro mladé co je může potkat.

samý otázky a žádná odpověď

Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)

Publikovala jsem jinde, ale pořád nad tím dumám..

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

...fakt jsem se s ní potkala, nevěříte?

Sice s předstihem, ale všechno nejnej k svátku ;-)

Zanechte komentář, troufnete-li si.