|
Jenom pochod myšlenek...
 14.02.2011 0 1849(9) 0 |
|
17.08.2018 2 1849(9) 0 |
|
Možná ji někdo četl na Literu... pro začátek... ;)
01.10.2007 7 1848(37) 0 |
|
Snil jsem ve dne, a toto je můj sen ;)
28.09.2014 20 1848(32) 0 |
|
Ohlédněme se každý za svým životem, čerpala jsem z vyprávění kamaráda.
12.04.2010 8 1848(27) 0 |
|
19.11.2012 8 1848(19) 0 |
|
byla jednou jedna vážka, která měla dvě nohy a dvě ruce. mno, dál už asi nemusím pokračovat... ještě tak 1-2 dílka a můj "opus magnum" bude završen. pak si ode mě trochu odpočinete...
21.08.2011 1 1848(12) 0 |
|
Perníková chaloupka z pohledu perníku...
23.11.2017 6 1848(12) 0 |
|
08.10.2009 3 1848(11) 0 |
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
02.03.2009 23 1847(38) 0 |
|
zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...
12.05.2008 15 1847(34) 0 |
|
Před časem jsem Cimrmanům napsala veršovánku ke čtyřicátinám...samozřejmě v "absolutních rýmech", jak jinak :o))
22.11.2007 8 1847(21) 0 |
|
07.01.2011 5 1847(19) 0 |
|
...pro vyjímečného človíčka, jehož lásku (i tu svou k němu) jsem nechala napospas osudu
21.01.2008 4 1847(12) 0 |
|
...
18.03.2008 3 1846(19) 0 |
|
...při čekání, z dlouhé chvíle, při muzice, večeru zasněženém....
15.10.2009 3 1846(17) 0 |
|
Přepracováno, díky za všechny komentáře.
20.11.2011 7 1846(16) 0 |
|
a já chci jaro...
12.02.2009 5 1846(12) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Anonymus [11], Romi [10], katastrkatastrof [5]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
