To je opět historický jen tak druhý příběh pro soutěž do Blesku s nutností použití tučně označených slov... viz. dřívější příběh: "Pravda o době mládí"

Některé dny jsou až příliš...

/asi jsem moc jiná, na to abych vůbec byla.

Taková miniatura,která mě napadlo po jedné reportáži z Iráku.

Je lepší odpustit a jít dál,nez se trápit. A když odpustit tak asi pořádně :))

síla setkání

..ne jednou ležela jsem na dece, okolo stromy, v nebe se propadat..je to tak dávno..chtěla bych to zažít znovu..

Trochu autobiografická, přesto napsaná ve třetí osobě.. asi se mi líp píše, když píšu jakoby o někom jiném.. :-)) Každopádně opravdu nevím, jestli je dobrá..

Předkládám Vám sem svou úvahu. Vím, že není nijak zázračná, ale snad se Vám bude dobře číst a něco Vám přinese. Pokud ne, tak se omlouvám... Příště to třeba bude lepší :) Bylo to zadání do školy na téma: Kdo uteče, vyhraje. - Krysy opouštějí loď nejdříve. A toto z toho vzniklo:

Můj pokus o fejeton, prosím o maximální kritiku. Porovnání situace slepic a kancelářských krys.

Tahle je pro tebe tati... Vím, že to máš těžké (říkej si co chceš) , ale já to chápu. Tahle je pro tebe. Protože s tebou bydlím a i když máš občas své nálady (a já časté zarachy) mám tě ráda. Pro mě jsi ten nejdůležitější muž v mém životě. Asi občas vyvádím skopičiny, ale jsem v pubertě - odpusť... Vždyť víš, jak moc tě mám ráda a jak tě potřebuji....

Ballata na zadaná slova: Schůzka chyba víno síla věta. (Schéma ABBA CDE _CDE_EFFA)

Fakt mě to nebaví číst, myslim si že je to sračka.

...protože co bych to byl za písničkáře, nemít protest-song. A ještě navíc reggae.