..ne jednou ležela jsem na dece, okolo stromy, v nebe se propadat..je to tak dávno..chtěla bych to zažít znovu..
přidáno 04.12.2012
hodnoceno 9
čteno 1306(16)
posláno 0
Vdechuji existenci,
na louce s jarním kvitím,

motýli,
traktor,
štěkot psů,

je to svoboda, jež cítím?
/alespoň kousek na zítra si jí chytím/

Nohy holé,
na dece čaje,
opodál pejsek s klackem si hraje,
a já,
já i slyším vzduchem vát,
- je snadné všeho se teď vzdát.
/možná se večer po tmě budu bát/

--Každý den můžeme změnit svůj život...--

přidáno 06.12.2012 - 10:29
Viviana Mori: PrimaDen: LGKM: taron: děkuji, jsem ráda že se líbí, ještě pár měsíců a hurá na picknick :)
přidáno 05.12.2012 - 17:19
taky, taky chci trávu a bzučení včel:) líbí...
přidáno 05.12.2012 - 11:11
Viviana Mori
To je moc milá věc :-) Krásná pozitivní básnička, pěkně to plyne. Už to bylo třeba :-)
přidáno 05.12.2012 - 10:01
Nádherný. Naplnilo mne to příjemným pocitem tady v té dnešní zasněžené existenci.
přidáno 05.12.2012 - 09:40
Líbí se mi , je taková pohodová.:-)
Já bych tedy ten poslední řádek vynechala..ale asi jen cítím jinak:-))
přidáno 05.12.2012 - 09:33
ŽblaBuňka: traken: puero: no nemůžu se dočkat tepla - zima je sice též krasna a já mám ráda sníh, ale povětšinou mrzne a to se vtira pod kůži..doufejme, že to uteče :) děkuji za komentáře :)
přidáno 05.12.2012 - 08:39
kez uz by bylo jaro...:-)..
přidáno 05.12.2012 - 08:24
taky bych si zapiknikoval, někde na kopci v trávě, jé
přidáno 05.12.2012 - 00:08
... ještě nepřišla zima, ty už o jaru ...

… líbí, moc …

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Piknik se svobodou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : I tam kde nic není
Předchozí dílo autora : Anonymem

» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming