tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...

9. 11. 2009

Očima milovníka podzimu.

I v prázdnotě se dá ožít.

Chtěla jsem napsat povídku a začala jsem psát knížku. Tohle je první kapitola s názvem "Konec světa".

...když člověk přemýšlí a poslouchá tu "svou osudovou" http://www.youtube.com/watch?v=hez6tDpiWDA

:-)Když vyrazím občas za svým dlouholetým kamarádem Vraťou,většinou jedu z Ol. autobusem na Sv,Kopeček a potom asi pět km pěšky,přes hory a doly..A jelikož jdu vždycky kolem ZOO,tak i tenkrát jsem si vykračoval,a najednou mi přišla sms od Vrati-je to věčný srandista-prý že jestli jdu kolem Zoo,ať se zeptám na vrátnici,jestli by mi nepůjčili na víkend mravenečníka,že se mu doma rozmnožili mravenci, faraoni..Tak jsem si hned sedl v lese na lavičku, a napsal jsem mu toto..:-)

„Která kráva zakládala snídaně!?“ řval jako píchlý tele. Polilo mě horko. Už je to tady! Co je špatně?

schovaní jsou v ní dva mrtví básníci, a podzimní lezavo

Trochu posmutnělá - ale já osobně věřím, že nezapomenou... a že se nic neztratí :)