nevím, jak to správně pojmenovat... tak snad o prozření, o dospění člověka jako takového. Lehce pod vlivem Saint-Exupéryho. Asi nějak moc přemýšlím...

když kousek od vás šumí řeka a vaše oči pozorují hvězdné nebe...

Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..

.

Byl jeden pokoj a v něm se krčil život...

http://www.youtube.com/watch?v=T2NEU6Xf7lM&feature=related

úvod do nedopsané povídky, obsahuje zásadní myšlenku o smyslu života. Dokončenou.

Je to něco mezi povídkou a básní, těžko se mi to zařazuje...No, uvidíte sami:)

První díl povídky o pastýřce

Blbůstka pro pobavení. Jednou z inspirací byl odstavec 5 článku 8 Úmluvy o silníčním provozu z roku 1968: "Každý řidič musí neustále ovládat vozidlo nebo mít možnost vést zvířata."

úsměv nahradily slzy smutku...teď můžu, protože spí

Trochu surrealistická povídka. Její smysl tkví spíš ve způsobu vyjádření a hře se slovy než vlastním obsahu.